Když něco chcete dělat pořádně, musíte zapomenout na limity

Pavle, prožít to, co máte za sebou, touží nejedno dítě. Jaké byly vaše sny, když jste byl malý?

Hodně se to měnilo s věkem. Nejdřív jako malý jsem toužil objevovat svět, vidět všechno, co jsem jako kluk z vesnice vidět nemohl. A potom později to začaly být technologie a snění, co všechno s nimi můžu dokázat.

Takže se vám to vlastně obojí splnilo?

Přesně tak. Když mi bylo osmnáct, přišel do kin první Iron Man a já začal toužit po tom, abych na takových věcech mohl dělat, být u toho, když to vzniká. A ne na to jen koukat.

To je opravdu velký sen. Jaké byly ty první krůčky? 

Už v té době jsem se zajímal o technologie, o grafiku a zároveň mi to moc nešlo ve škole, hledal jsem nějakou vizi pro svůj život, něco, co by mě mohlo živit. Po zhlédnutí Iron Mana přišla taková motivace, že jsem doběhl domů, natřel jsem garáž rodičů na modro a začal jsem se učit sám na sobě klíčování, snažil se vymodelovat ten superhrdinskej oblek. Dopadlo to katastrofálně (směje se).

Ale to vás neodradilo…

Vůbec ne. V té době mě vyhodili ze školy v Plzni a já jsem z toho samozřejmě byl zoufalý, takže jsem přesvědčil kamaráda, aby mi půjčil nějaké peníze, tedy spíš aby si půjčil peníze a půjčil je mně (smích), a já odjel, bez toho, abych uměl anglicky, studovat na školu v New Yorku. I když to byl docela boj, povedlo se mi ji dokončit, i s pomocí mé sestry, která mi přijela pomoct na závěrečné zkoušky a překládala, čemu jsem nerozuměl.

Hned po škole ale člověk vysněnou práci úplně často nezíská, že?

Jasně, ani u mě to tak nebylo. Vrátil jsem se domů, dělal na lokálních věcech, ale toho snu jsem se nechtěl vzdát. A tak jsem zase v té garáži asi šest měsíců dělal portfolio – prezentaci toho, co dokážu – které mě do toho velkého světa dostane a měl v hlavě tu vizi, že se jednou projdu po červeném koberci vedle Roberta Downeyho Jr. Na to portfolio se mi k mému velkému překvapení ozvalo jedno londýnské studio a já dostal nabídku na svůj první hollywoodský film.

A pak už to jelo. Dostal jsem se k první marvelovce a měl jsem štěstí, že jsem byl při jejich obrovském boomu, protože se díky tomu další nabídky jen hrnuly. Měl jsem možnost pracovat na Spidermanovi, podívat se na set Guardians of the Galaxy 2, spolupracovat s Lucasfilmem, dělat na vysněném Iron Manovi 3 a nakonec se i projít po tom červeném koberci.

Trikaři ale běžně po červeném koberci přece jenom nechodí…

To je pravda, měl jsem štěstí. Byla to premiéra Iron Mana 3 v L.A., na kterou jsem letěl ze Singapuru přes 20 hodin, a lidi z Marvelu mě tam vytáhli na červený koberec jenom díky tomu, že jsem tam zrovna fyzicky byl. Takže vlastně nejen štěstí, mega štěstí.

Lépe rozjetá kariéra už to snad ani nemohla být, ale vy jste se rozhodl začít podnikat. Jak Live Penalty vzniklo?

Live Penalty sice vypadá, jako něco úplně jiného, než jsem dělal dřív, ale ten základ vlastně zůstává v něčem podobný. Pořád je to totiž propojování reálného a digitálního světa, což mě vždycky lákalo nejvíc.

Kdybyste měl tedy Live Penalty představit, o co jde?

Úplně jednoduše řečeno, hráči virtuálně kopou penalty proti reálným fotbalovým brankářům. Na rozdíl od všech ostatních her tedy pracuje s opravdovým lidským talentem, a ne počítačově generovaným. A to je něco, co nás dělá unikátními. Tomu, co děláme, říkám univerzální jazyk. Protože celý svět ví, co je fotbalová penalta a co mám udělat, když mám míč, brankáře a branku (směje se).

Povedlo se vám tedy vytvořit nejen hru, ale zároveň vlastně platformu pro sportovce.

Ano, prvotní záměr byl samozřejmě tvořit hru pro lidi, ale ukázalo se, že i sportovci to hodně oceňují a že je to pro ně jedinečná příležitost. Protože pro ně kontakt s fanoušky v digitálním světě představují hlavně sociální sítě, kde je to často zkreslené a kde ukazují spíš svůj život, než ten talent a svoje těžce vydřené dovednosti. Jsme rádi, že vnímají Live Penalty tak pozitivně, samozřejmě i díky tomu je pro nás snazší navazovat s nimi kontakty.

Když jsme u těch sportovců, které jméno máte vysněné?

Už nějakou dobu mluvíme s Allisonem Beckerem, brankářem Liverpoolu. A pak se už vážně dlouho snažíme dostat Petra Čecha, ale je to náročné, Petr žije v Londýně, což samozřejmě tu situaci neulehčuje. Snad se nám to podaří domluvit brzo, aby zůstal ve skvělé formě a mohl se postavit té naší bestiální mašině.

Jak Live Penalty vypadá technologicky?

Těch technologií softwarových i hardwarových je samozřejmě strašně moc. A s obrovskými nároky. V našem hlavním formátu, kdy hraje hráč proti brankáři živě, přenášíme video po celém světě do půl sekundy a hráč musí být schopný stejně rychle ze svého telefonu ovládat tu mašinu, která vystřeluje balón na branku. Takže když klikne někdo v Japonsku, že chce vystřelit doprava, tak do půl sekundy opravdu ta mašina tady v Praze do vybraného místa vystřelí. Pak nabízíme ještě hru 24/7, kdy hrajete vlastně zpětně proti zaznamenaným výkonům brankáře a snažíte se ho překonat. Tam není ta obrovská náročnost na rychlost, ale na počet simulací, protože musíme dopředu zaznamenat střelu do každého místa v bráně. Aktuálně jsme takhle na 21 českých brankářů vypálili celkově zhruba 10 000 střel.

To jsou všechno ohromující čísla. Ale zaujala mě ta půl sekunda po celém světě…

Jasně, to je obrovský závazek a zároveň něco, co bychom pár let dozadu nebyli schopní splnit. Ale s nástupem 5G sítí, s tím, že si více lidí může dovolit neomezená data i na svých zařízeních, jsme schopní to neustále zlepšovat. Tady je totiž samozřejmě potřeba ta souhra a kvalitní připojení z obou stran, z naší i z té hráčské. Pokud se k nám teď třeba připojují lidi z rozvojových zemí, tak víme, že s jejich kvalitou internetu je problém. Ale dělá se tam obrovský pokrok.

V té živé interakci totiž není nic důležitějšího než odezva, že?

Každá vteřina, spíš každá desetina vteřiny, je pro nás vzácná. Celá interakce na tom závisí, aby člověk nebyl zpožděný v čase. Tím spíš, že se jedná o sport, kde je potřeba tu emoci doručit okamžitě. A jsem rád, že se daří ten zážitek opravdu posouvat a přinášet ho více a více lidem v té maximální kvalitě.

Opět se tedy vracíme k tomu posouvání a spíše bourání limitů…

Tím, že jsme převážně mobilní hra, je pro nás samozřejmě důležité, aby hráčům vše fungovalo co nejrychleji, aby nemuseli řešit, kolik čerpají dat a strachovat se, že přelezou nějaký limit. Anebo čekat, až budou konečně doma na svojí wifi a budou si moct zahrát.

Když jsme u toho překonávání hranic, jak se vám dělá světový byznys z Česka?

Nevím, jestli si už můžeme říkat světový byznys, přece jenom to spíš stále máme jako ambici, ale míříme tam. Každopádně ta pozice, kterou tady máme, je skvělá. Sedíme v centru nejzajímavějšího fotbalového území. Opravdu celý svět sleduje anglickou, španělskou, německou ligu. Takže máme úžasnou pozici, protože jsme tomu fyzicky blízko, a to je také důvod, proč jsem se přesunul z L.A. zpátky sem.

Minulý rok jste se zúčastnili soutěže Vodafone Nápad roku, co vám to přineslo?

Přineslo nám to hodně, hlavně ohromný exposure na českém trhu. Udělali jsme si tím jméno u lidí, kteří o nás předtím neslyšeli, získali jsme větší relevanci pro ty, kteří nás třeba znali jen trošku. Když to mám říct konkrétně, tak se nám povedlo třeba uzavřít partnerství s elitním českým ligovým klubem, které brzy odhalíme, a natočit si jejich brankáře přímo na jejich stadionu.

V čem myslíte, že může pomoct ostatním start-upům?

My máme dost specifické zaměření, takže to nechci zobecňovat podle nás, ale myslím, že zviditelnění a relevanci to přinese opravdu všem. Co si z toho potom vezme každý start-up, je na něm, ale tohle je plus pro všechny.

A kdybyste měl vy něco poradit českým podnikatelům, co by to bylo?

Já bych rád odpověděl něčím, co není klišé, ale vždycky to tak vlastně trochu skončí. Z mojí zkušenosti je nejdůležitější uvědomit si, že limity neexistují. To jen lidi si je uměle vytvořili. A takhle přistupuji úplně ke všemu. Samozřejmě je to práce kousek po kousku, trvá to, ale nakonec se k tomu svému cíli postupně dostanete.

Jaké jsou další sny a plány s Live Penalty?

Naše vize je posouvat dál práci s AR a VR, sníme o tom, že si hráči budou moci kopnout penaltu třeba na Nou Campu, ve Wembley, prostě na těch nejznámějších stadionech světa, a chceme prohlubovat dál jejich zážitek. Technologicky to bude náročné, ale s příchodem neomezených dat víme, že je to celé zase o dost reálnější.

Všichni podnikatelé si zaslouží neomezená data. Nyní je můžete mít i vy včetně užitečných služeb navíc. Podívejte se na www.vodafone.cz/podnikatele.