Jak jsou na tom mladí s udržitelnou módou? Na to se Vodafone zeptal v průzkumu Ipsos Instant Research i konkrétních teenagerů v interní debatě.
Na vzorku pěti set respondentů ve věku od 16 do 25 let ověřoval průzkum jejich přístup k oblečení, zvyklosti v nákupním chování a zohledňování udržitelnosti ve svém šatníku. Z výsledků je mimo jiné jasné, že nejsilnějšími faktory výběru oblečení u mladých lidí je to, zda se respondentům líbí (85,7 %) a kolik stojí (75 %). Konkrétní značku řeší 19 % dotázaných, častěji jsou to ale muži (25 %) než ženy (13,5 %). Zároveň přes 35 % mladých uvádí, že zohledňují také materiál ve smyslu kvality a přírodních, tedy udržitelnějších složek.
Výsledky veřejného průzkumu povrdili teké tři zástupci mladší části generace Z v panelové diskuzi, kterou Vodafone uspořádal v rámci interního programu pro zaměstnance Ranní show. Téma bylo podobné - jak přistupují k nákupům oblečení a zda řeší fast fashion. Pozvaní studenti Michal (18), Ema (16) a Hynek (16) přispěli vlastními zkušenostmi, které se shodovaly s výsledky průzkumu. Michal nasdílel svou dřívější zkušenost s nákupem oblečení na známém ultra fast fashion tržišti Shein, které přestal využívat kvůli extrémně nízké kvalitě zboží. „Na Sheinu jsem nenakupovala nikdy, nelíbí se mi ani vzhled toho e-shopu. Snažím se přecházet na Vinted, jsou tam krásné, často nové věci, a hlavně levné,“ sdílela svou zkušenost Ema. Hynek se přidal s kladným hodnocením on-line second-handové platformy Vinted zejména z důvodu velkého výběru a možnosti sehnat originální kousky.
„Rychlá móda mění i náš přístup k četnosti nošení nakoupených kousků. V průzkumu bylo vidět, že i někteří mladí Češi a Češky oblečou nový kus jen jednou či dvakrát a pak jej mění za nový. To má samozřejmě nedozírný dopad na využití zdrojů i odpady na naší planetě.” zdůraznila Viktorie Tenzerová, odbornice na udržitelnost ve Vodafonu.
Vodafonní SWAP
Panelová debata s teenagery se konala v době, kdy Vodafone organizoval už podruhé firemní SWAP, tedy sbírku oblečení mezi zaměstnanci, v rámci které se vybrané oblečení zároveň nabízí ostatním. Díky této iniciativě může nepoužívané oblečení najít nové využití. Vybralo se neuvěřitelných 828 kg textilu, což je téměř dvakrát víc než loni. Z toho se 538 kg rovnou “vyswapovalo” mezi zaměstnanci, 180 kg jsme předali Klubu svobodných matek a 110 kg putovalo do Armády spásy. 100 % nechtěného oblečení tak našlo nové smysluplné využití.
Zajímavosti, které zazněly na debatě:
- Z původních 4 kolekcí ročně, dnes v módním světě vzniká každý rok okolo 54 kolekcí
- Některé značky koncept kolekcí nedrží vůbec a v rámci Ultra Fashion produkují nespočet nových kousků
- Na výrobu jediného bavlněného trička je potřeba 2 700 litrů vody
- V minulosti bylo běžné nosit jeden kus oblečení v průměru třicetkrát a dnes je průměr jen sedm