Neplýtvejme jídlem

I jednotlivci mají dopad na společnost. Na jednoho Evropana připadá přibližně 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok a ti, kdo žijí sami, vyhodí skoro o polovinu víc jídla než domácnosti o více členech. Průměrná česká domácnost by přitom omezením plýtvání mohla ušetřit přes 8 000 Kč ročně.

Jak může ale taková potravinová udržitelnost vypadat v praxi? Ve Vodafonu proběhl interní workshop, na kterém si zaměstnanci a zaměstnankyně osvojili základy prevence plýtvání potravinami. Došlo na konkrétní příklady využití zbytků zeleniny a ovoce v kuchyni, ochutnávalo se karotkové pesto, připravovalo lahodné smoothie z netradičních ingrediencí a fermentování zeleniny.  

Padlo mnoho praktických tipů, mimo jiné:

• Nakupujte raději víckrát, ale méně

Často nakoupíme více potravin, než kolik stihneme sníst. Nejčastěji se v domácnostech vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo. Rozmýšlejte a dělejte si nákupní seznamy podle stavu zásob doma.

•  Skladujte správně

Špatné skladování vede k rychlejší kazivosti potravin. I lednička má pravidla, maso patří do nejspodnější police, kde je největší chlad, zatímco otevřené nápoje a marmelády do dveří, kde je nejtepleji. Citrusy, ananas, meloun, ale i rajčata, papriky a okurky, do lednice nepatří vůbec. 

• Zužitkujte zbytky

Snažte se využít nespotřebované zbytky ingrediencí do smoothies, polévek nebo třeba k fermentaci. 

•  Rozlišujte minimální trvanlivost a spotřebu

Živočišné výrobky po uplynutí doby spotřeby určitě nejezte. Datum minimální trvanlivosti ale označuje potraviny, které často vydrží v dobré kvalitě i výrazně déle. 

Každý, kdo si návyky osvojí a k jídlu přistupuje s ohledem na udržitelnost, přispívá k lepší budoucnosti nás všech. Má to smysl.