Koronavirová pandemie změnila postoj Evropanů k životu na venkově. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Kantar s více než 15 000 respondenty, který se uskutečnil v 15 evropských zemích. Zhruba 68 % dotázaných obyvatel českých měst si dokáže představit, že by se v horizontu dvou let přestěhovalo na vesnici. Nejdůležitějším předpokladem pro stěhování je podle nich kvalitní internetové připojení (70 %), které vnímají jako důležitější než dostupnost kvalitní zdravotnické infrastruktury (47 %).
Svůj postoj k životu na venkově přehodnotil stejně jako mnoho Evropanů i Jan Drha z oddělení lidských zdrojů ve Vodafonu. Ačkoliv strávil relativně spokojených sedm let v Praze, rozhodl se přestěhovat do Bojkovic, malé moravské vesničky. Finální rozhodnutí se ženou učinili, když zjistili, že čekají přírůstek do rodiny.
„Bojkovice jsou vzdálené zhruba 15 kilometrů od Luhačovic, kde jsem vyrostl. Moc dobře tedy tento kraj znám a vím, že život na venkově a ve městě se nedá srovnat. Nechci se o své dítě bát, když půjde samo do školy nebo na kroužky,“ vysvětluje.
V době, kdy se ve firmách využívají převážně online nástroje, nemusí být stěhování na venkov problematické ani z pracovního hlediska. Vždy ale záleží na dohodě s nadřízeným. Ne pro každého šéfa je akceptovatelné, že mu podřízený zmizí z dohledu, a ne každá pracovní pozice práci na dálku umožňuje. Jan měl výhodu v tom, že jeho domovský Vodafone sází na flexibilitu dlouhodobě, a se svým nadřízeným se domluvili na osobním setkání jednou za dva týdny na týmové poradě.
„Moc si vážím toho, že kolegové a vlastně i celá firma měla pro moje plány pochopení. Samozřejmě jsme si museli nejdříve vyjasnit, jestli vůbec půjde plnohodnotně fungovat na dálku, ale ukázalo se, že by to neměl být problém. Až se nám narodí miminko, budu mít navíc čtyři měsíce placené otcovské dovolené. Takové štěstí v Česku nemá jen tak někdo,“ říká Jan.
Digitalizace jako nutnost
Předpokladem pro život na venkově je jednoznačně dobré internetové připojení. Konektivitu považují respondenti studie Kantaru dokonce za důležitější téma, než je dobrá zdravotnická infrastruktura, u níž 47 % respondentů souhlasilo, že je nezbytná. Pouze 34 % dotazovaných pak považuje za nezbytnou podmínku pro svůj život dobré vzdělávací instituce.
Názor Čechů se ostatním evropským zemím nijak nevymyká. Celých 70 % obyvatel českých měst v průzkumu Kantaru uvedlo, že právě stabilní internet je pro ně naprostou nutností. Investice do rozvoje sítí se tak stává prioritou i pro Evropskou unii, stát a jednotlivé provozovatele, včetně Vodafonu.
"Ve světle koronavirové pandemie se zdá, že odstranění rozdílů mezi životem ve městech a na venkově je v Evropské unii ještě důležitější než kdy předtím. Jak ukazuje nová studie, nejnutnějším předpokladem pro stěhování na venkov je konektivita, která se v mnoha zemích stále ukazuje jako nedostatečná. S ohledem na cíle Digitálního desetiletí a investice prostřednictvím Fondu obnovy zaměřené na digitální transformaci má nyní Evropská unie jedinečnou příležitost zlepšit kvalitu života milionů svých občanů,“ říká Inger Paus, výkonná ředitelka Vodafone Institutu.
Investice do modernizace sítí jsou pro český Vodafone prioritou už nyní.
V listopadu firma překonala výrazný milník v rozšiřování nejmodernější mobilní sítě 5G. Aktuálně už je v jejím dosahu přes 50 % obyvatel České republiky. Nejde přitom jen o velká města - k dříve pokrytým obcím, jako je třeba Aš nebo Český Těšín, nově přibyl například Prostějov, dále třeba Domažlice, Břeclav nebo Karviná. Modernizace a rozšiřování pokrytí přináší zcela nové možnosti nejen firmám, které potřebují sítě pro svůj provoz. Důležitá je také pro malé podnikatele nebo zaměstnance, kteří potřebují být online téměř neustále.
Jan Drha vnímá fakt, že moderní technologie a kvalitní připojení dávají lidem mnohem více možností, i ze své pracovní pozice. Ve Vodafonu má na starosti i nábor nových zaměstnanců a možnost práce odkudkoliv je z jeho pohledu velkým přínosem také pro firmu jako celek.
„Nemusíme se při hledání talentovaných lidí omezovat místem jejich pobytu. Protože u nás mají lidé možnost pracovat i na zkrácený úvazek, můžeme dát příležitost i těm, kteří by ji jinak nedostali. Velmi specifická je například situace v IT, kde narážíme na všeobecný nedostatek kvalifikovaných odborníků, a ne každý z nich se chce věnovat jen jednomu projektu a sedět v pražské kanceláři. U nás má dveře otevřené,“ popisuje Jan.
Bezmála 81 % obyvatel českých měst považuje za největší výhodu života na venkově blízkost přírody a její přínos pro zdravý životní styl. Stěhování z města je ovšem podle studie Kantaru atraktivní i z mnohem pragmatičtějších důvodů - 37 % dotazovaných Čechů uvádí jako výhodu života na venkově levnější nájemné nebo nižší ceny nemovitostí.
Také pro Jana Drhu byla jedním z faktorů, podle kterých se rozhodoval, cena bydlení. „Když to hodně zjednoduším, za srovnatelné peníze, jaké jsme platili v pražském nájemním bytě, nyní budeme splácet hypotéku na celý dům,“ říká. A dodává: „Své rozhodnutí bych neměnil, i když je mi jasné, že život na vesnici není pro každého.“
Více informací o digitální infrastruktuře ve venkovských oblastech si přečtete ZDE.
