Co se stane, když v práci řeknu, s kým jedu na dovolenou?

V době, kdy Richard Stonavský opouštěl své rodné město a zamířil studovat do Prahy, došlo v jeho životě k velkému zlomu. Začal se totiž připravovat na jedno z nejtěžších rozhodnutí ve svém životě – svěřit se rodině s tím, že má přítele. „Nikdo nechce své rodiče zklamat. Oba do mě vkládali velké naděje a já se bál, že jim jejich představu zbořím. Tehdy to bylo možná ještě o něco těžší díky tomu, že doba internetu byla daleko před námi. Měl jsem ale na rozdíl od mnoha jiných lidí v podobné situaci štěstí, že moji nejbližší to přijali vstřícně,“ říká Stonavský. 

Ačkoliv se může zdát, že v liberálním českém prostředí není pro gaye a lesby coming out ničím problematickým, data hovoří o opaku. Zcela otevřeně mluvit o své menšinové orientaci je poměrně výjimečné – podle organizátorů festivalu Prague Pride to dělá jen necelá pětina českých LGBT+ lidí. 

Bude to v pohodě?  

Pro heterosexuály je běžné, že s kolegy v práci probírají svůj osobní život. Svěřují se, s kým vyrazí na dovolenou nebo víkend na horách, co dělají jejich děti nebo třeba i to, že je zrovna dnes ráno se u snídaně pohádali se svými protějšky kvůli neuklizenému nádobí. Co pro jednoho působí jako naprosto přirozená součást života, se může pro člověka s menšinovou orientací proměnit v noční můru. Nemá totiž jistotu, že banální informace o tom, s kým byli zrovna na dovolené, nezničí jeho kariéru nebo vztahy s ostatními kolegy. 

Určité pochopení pro lidi, kteří své skutečné já před svými nejbližšími spolupracovníky skrývají, má i Richard Stonavský. Firmy, ve kterých dříve působil, sexuální menšiny mlčky tolerovaly a nepovažovaly za důležité jim podporu proaktivně deklarovat. „V práci jsem něco, čemu se dá říkat coming out, zažil až ve Vodafonu. V předchozích zaměstnáních jsem vůči většinové společnosti kolegů necítil dostatečnou podporu a ujištění, že to bude v pohodě. Ve Vodafonu jsem to ale cítil, a to napříč celou firmou,“ vysvětluje.

Vodafone se k podpoře práv menšin, a nejen těch sexuálních, hlásí již řadu let. Za tímto hodnotovým ukotvením stojí její čelní představitelé i přesto, že se čas od času objeví nesouhlasné reakce, které se týkají například partnerství s festivalem Prague Pride. Ukazuje se, že se otevřený přístup vyplácí i ekonomicky. Na trhu práce se totiž pohybuje celá řada talentovaných lidí, kterým Vodafone umožňuje rozvinout jejich potenciál bez ohledu na to, zda žijí s mužem nebo se ženou. Před dvěma lety také zavedl genderově neutrální toalety, které výrazně usnadňují život lidem procházejícím změnou pohlaví.

(Ne)benefity

Česká republika je v přístupu k LGBT+ lidem považována za jednu z liberálnějších zemí, legislativní prostředí tomu ovšem neodpovídá. Na rozdíl od většiny západních států zde není legální, aby stejnopohlavní páry uzavřely manželství. České zákony nabízí alternativu pouze v registrovaném partnerství, ze kterého ovšem stejná práva, jako v případě heterosexuálních svazků, nevyplývají. To se projevuje i v nárocích, které registrovaní partneři mohou uplatňovat u svých zaměstnavatelů.

Registrovaní partneři na rozdíl od heterosexuálních párů v manželství nemají nárok na volno, aby doprovodili partnera či dítě k lékaři. Volno jim nikdo negarantuje ani na vlastní svatbu, ošetřování člena rodiny či narození dítěte. Z práce je automaticky neomluví ani v případě, že jejich partner nebo člen rodiny zemře. „V naší firmě se toto snažíme narovnat a jít příkladem ostatním firmám v Česku. Nejde o benefity, ale o nápravu toho, na co stát prozatím nesebral odvahu,“ říká Jana Vychroňová, manažerka pro diverzitu a inkluzi ve Vodafonu.

Aby menšiny nebyly téma

Richard Stonavský s partnerem zatím svůj vztah úředně nezpečetili. Fakt, že české zákony nenabízí stejnopohlavním párům stejné možnosti, jako těm heterosexuálním, jim do života vnesl spoustu zbytečných komplikací. „S přítelem jsme museli řešit plno banálních věcí ohledně majetku, který jsme pořizovali společně. Co by se stalo, kdyby jeden z nás zemřel? Ty peníze, které jsme utratili za notáře a právníky, jsme mohli investovat daleko lépe,“ říká.

I přesto, že jeho domovský Vodafone v letošním roce již pošesté získal ocenění pro nejlepšího zaměstnavatele podporujícího komunitu LGBT+, do budoucna si Richard Stonavský paradoxně přeje jediné – aby se problematika sexuálních menšin nemusela vůbec řešit. „Chtěl bych, aby to, co Vodafone dělá, nemuselo být oceňováno, protože se z toho stane naprostá norma. Právní prostředí bude nastaveno férově, a ve společnosti, včetně pracovního trhu, bude dobře přijímáno, že lidé jsou různí. Nechci odhadovat, kdy se do této fáze dostaneme. Firmy typu Vodafone v tomhle ovšem hrají obrovskou roli,“ dodává.

• Ze statistik evropské Agentury pro základní práva vyplývá, že 46 % stejnopohlavních párů bojí projevit si náklonost na veřejnosti. Vodafone proto inicioval akci #ZaRuce, jejímž prostřednictvím mohou dát i ostatní firmy najevo, že projevy násilí nemají místo ani ve společnosti, ani na pracovišti.