V pandemii 2,5x více mladých vynechalo kvůli internetu jídlo a spánek

Vědci brněnského pracoviště IRTIS (Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti) srovnali data o adolescentech a internetu z roku 2018 a 2020 a došly k několika závěrům. Například během pandemie nemoci covid-19 došlo k nárůstu množství času, který dospívající trávili on-line. Podíl adolescentů trávících denně na internetu 7 a více hodin vzrostl téměř na dvojnásobek, a to z 12 na 23 %.

Zároveň narostl výskyt příznaků, které ukazují na nadměrné používání internetu. To je možné rozpoznat pomocí následujících kritérií, jak je popsal Mark Griffiths. Jejich znalost se může hodit také rodičům:

1. Význačnost: daná online aktivita se stává nejdůležitější v životě člověka a ten se podle toho chová – upřednostňuje ji před ostatními aktivitami, často na ni myslí, i pokud na internetu není.

2. Změny nálad: které způsobila daná aktivita na internetu, například pocit úlevy po návratu na internet.

3. Abstinenční příznaky: pokud nemůže člověk danou online aktivitu provádět.

4. Tolerance: člověk potřebuje dělat danou online aktivitu stále více, aby došlo k uspokojení, tedy například hrát online hru delší a delší dobu.

5. Konflikt: daná online aktivita je v konfliktu s dalšími stránkami života, například jde o konflikty v rodině, s blízkými, ale i s dosavadními zájmy.

6. Relaps: člověk se pokusil danou online aktivitu přerušit, protože sám uznal její negativní dopady, ale opět se k ní vrátil.

Z výzkumu týmu IRTIS vyplynulo, že u všech příznaků se během pandemie zvýšil podíl adolescentů, kteří je zažívají alespoň jednou do měsíce nebo častěji. Například podíl adolescentů, kteří kvůli internetu pravidelně vynechávali jídlo nebo spánek, se během pandemie zvýšil téměř dvaapůlnásobně, a to z 8 na 19 %. Podíl adolescentů, kteří pravidelně zažívají alespoň tři příznaky, stoupl z 15 na 37 %.

„Musíme však mít na paměti, že pro mnohé adolescenty byl během pandemie internet jedinou možností přístupu ke vzdělání, komunikaci s vrstevníky i seberealizaci. Klíčové proto je zaměřit se na možné negativní důsledky spíše než na chování samotné,“ upozorňuje psycholog Daniel Vokál, jeden z autorů výzkumné zprávy.

Není důvod k panice

Profesor David Šmahel, vedoucí pracoviště IRTIS, zároveň varuje před prvoplánovým důrazem na negativa internetu a říká, že není důvod k panice: „Školáci museli na internetu trávit značnou část svého dne kvůli online výuce a bez internetu by taková výuka ani nemohla probíhat. Důležité je, aby se dospívající po návratu do školy vrátili i k běžnému životu, kam patří setkávání s kamarády nebo kroužky.“

 A dodává, že omezování přístupu k internetu může mít také negativní dopady: „Pokud rodič omezuje a zakazuje dítěti používat internet, má pak dítě častěji horší digitální znalosti. Z dalších našich výzkumů například vyplývá, že větší dovednosti v digitálním světě pomáhají nejen k lepším výsledkům v učení, ale i při ochraně vlastního soukromí. Cílem je proto učit dítě používat internet bezpečně a současně přiměřeně, aby byly světy offline a online v rovnováze.“