Well-being ve firmách - pomíjivý trend, nebo záruka spokojenějších zaměstnanců?

Říkáte si jako zaměstnavatel, že o fyzické zdraví a duševní pohodu by se měli zaměstnanci starat sami? No proč ne. Nesmíte se ale pak divit, když vám utečou do jiné firmy, která well-being řeší. Co přesně se pod tímto pojmem skrývá a proč byste se jím měli zabývat, si rozebereme na následujících řádcích.

Ačkoli u nás průměrná mzda roste nepřetržitě od roku 2014, samotné finance nám spokojenost v práci nezaručí. Z různých studií vyplývá, že motivaci a pocit uspokojení ovlivňuje nejen částka na výplatní pásce, ale i mnoho dalších faktorů. Nepeněžní benefity, prostředí, náplň práce, lidé kolem nás… To všechno rozhoduje o tom, jak dobře se v zaměstnání cítíme. A právě na naši spokojenost se zaměřují well-being programy.

Co je to well-being?

Well-being označuje aktivity, které mají za cíl zajistit lidem pocit fyzické a duševní pohody. Tato oblast zahrnuje jak úpravu pracoviště, aby bylo co nejpříjemnější (například vybavením kanceláří, přístupem k přirozenému dennímu světlu, regulací teploty atd.), tak i nabídku dalšího vyžití (firmy nabízejí například hodiny jógy, kurzy zvládání stresu nebo první pomoci, služby osobního kouče atd.).

V zahraničí jsou také oblíbené tzv. služby EAP (Employee Assistance Program), které pomáhají zaměstnancům s řešením finančních problémů nebo jim poskytují psychologické poradenství.

Ze studie Globální trendy v oblasti lidského kapitálu, kterou vytvořila na základě průzkumu ze 124 zemí včetně České republiky společnost Deloitte, vyplývá, že well-being byl nejvýraznějším českým trendem roku 2018. Celosvětově se umístil „až“ na 4. příčce, u českých firem ale jednoznačně vede. Za důležitý ho u nás považuje 92 % respondentů. Pouze 57 % dotázaných se ale domnívá, že je na řešení well-being jejich firma připravená. (Respondenti, kteří se v ČR průzkumu zúčastnili, pracují v různých odvětvích – od malých až po velké firmy. Téměř dvě třetiny přitom pocházejí ze středního managementu.)

Well-being programům dnes napomáhají chytré technologie

Aktivity v oblasti well-being výrazně usnadňují chytrá řešení. IoT technologie umožňují například permanentní sledování pracovního klimatu a jeho pružnou úpravu v případě potřeby. Sbírají data o teplotě, CO2, vlhkosti a dalších látkách ve vzduchu a na základě naměřených hodnot upravují činnost techniky tak, aby měli lidé zajištěny ty nejlepší podmínky pro svoji práci. Vedení firmy tím navíc efektivně snižuje výdaje za energie.

Čím už dnes přispívají IoT řešení k pohodě na pracovišti

• Upravují teplotu – v závislosti na okolních podmínkách korigují teplotu v interiéru. Vzduchotechnika se spustí například v 5 ráno, aby byly podmínky optimální v době, kdy začnou zaměstnanci přicházet do práce.
• Hlídají kvalitu ovzduší – regulují vlhkost, množství oxidu uhličitého a dalších látek v místnosti.
• Sledují vytíženost kanceláří a zasedaček – umožňují snadnou rezervaci a flexibilní využívání pracovního prostoru.
• Usnadňují navigaci po budově – urychlují pohyb po pracovišti a zlehčují nováčkům proces adaptace.
• Zpříjemňují parkování – analyzují kapacitu firemního parkoviště, zajišťují snadnou rezervaci i rychlou navigaci k vybranému místu.
• Ulehčují hlášení problémů – umožňují snadné oznámení závad. Správa budovy tak může reagovat okamžitě.

3 nejdůležitější prvky vnitřního klimatu, které byste měli na pracovišti řešit

Zákon stanovuje optimální teplotu pro jednotlivé typy pracovišť (ve venkovním prostředí, uvnitř budov atp.). Podle místa působiště zaměstnanců pak určuje vhodnou teplotu, která se nachází v rozmezí od 10 °C do 32 °C. Neznamená to ale, že by sekretářka měla snášet u svého stolu 30stupňová vedra. Například u kancelářských profesí, se musí teplota na pracovišti pohybovat mezi 20 °C a 27 °C.
Jestli se bude firma držet u nižší či vyšší hranice, to už je zcela na ní. V praxi tak většinou podniky přihlížejí ke komfortu zaměstnanců a energetické spotřebě budovy. V zimě udržují jinou teplotu než v létě, ale vždy na takové úrovni, která je zaměstnancům příjemná.

• Lidé mohou regulovat teplotu průběžně sami, nebo využít řešení, které se o vše postará. Výhodou chytrých budov je, že regulují teplotu průběžně s ohledem na venkovní podmínky. Stačí tak určit rozmezí, kterého se mají IoT technologie držet, a ony už samy přizpůsobí činnost systému. Díky tomu zvládnou udržovat různou teplotu na různých místech – například v zasedačkách vám zařídí o stupínek chladnější klima, na pracovních místech topí více.

Vlhkost

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanovuje požadovanou vlhkost vzduchu na pracovišti mezi 30 a 70 %. Optimální hodnoty, které jsou nám nejpříjemnější, se pohybují od 40 % do 60 %. Zdá se to jako poměrně široké rozmezí, ale především v zimě, kdy se ve firmách topí a vzduch uvnitř místností přirozeně vysychá, může být obtížné legislativu dodržet. Nízké hodnoty vlhkosti pak mohou zaměstnancům znepříjemňovat práci – u citlivých jedinců se nízká vlhkost projevuje například pocitem suchých očí.

• Jak to mohou firmy řešit? Jednou z možností je pravidelné větrání, instalace klimatizace, pořízení zvlhčovačů vzduchu a zajištění pitného režimu pro pracovníky. Sofistikovanější řešení ale může řídit vše samo. Systém pak sbírá prostřednictvím chytrých senzorů průběžně data a na jejich základě pružně upravuje vlhkost na pracovišti.

CO₂

Koncentrace oxidu uhličitého významně ovlivňuje to, jak pohodlně se cítíme, jak (ne)jsme ospalí a produktivní. Různé studie prokázaly, že kvalita vnitřního klimatu může výrazně zlepšit výkonnost při práci a zároveň zredukovat absence. Dle vyhlášky 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby nesmí koncentrace CO2 překročit v pobytové místnosti hodnotu 1500 ppm (ppm je zkratkou anglického parts per million a vyjadřuje počet objemových jednotek CO2 v miliónu objemových jednotek vzduchu). Jinde v zahraničí jsou ale požadavky přísnější – například norské a švédské směrnice mají pro obytné prostory, školy a kanceláře maximum už na 1000ppm.

Doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách se pohybuje kolem 600–800 ppm.
Při hodnotách nad 1000 ppm má oxid uhličitý negativní účinky na naše zdraví. Jeho nadmíra způsobuje například bolesti hlavy, únavu nebo ztrátu pozornosti. Podle ECA (European Collaborative Action) se při koncentraci nad 1000 ppm dá očekávat, že se bude přibližně 20 % osob v místnosti cítit nepohodlně. U hodnot kolem 2000 ppm je to až 36 %.

• Se snížením množství CO2 v místnosti vám pomůže pravidelné větrání nebo systém rekuperace, který zajišťuje pravidelný přívod čerstvého vzduchu zvenčí. Ten se navíc ohřívá, takže nedochází ke zbytečným ztrátám tepla. Ke správným hodnotám vás přiblíží také obyčejné pokojové rostliny. Pokud ale nechcete ztrácet čas ustavičným měřením a korigováním kvality ovzduší, můžete opět vsadit za chytré řešení, které vše zařídí. Dnešní technologie zvládnou hlídat koncentraci CO2 tak, aby byla vždy v tom správném rozmezí.

Budoucnost well-being? Kombinace technologie a lidského faktoru

IoT řešení mohou převzít velkou část starostí s well-being na sebe. Vždy je ale potřeba, aby nějaký člověk činnost systémů sledoval, vyhodnocoval a obohacoval o další funkcionality.

Takový pracovník může strávit v prvním týdnu dozorem nad provozem třeba hodinu denně. Po 14 dnech už je to ale hodina týdně a později třeba jen hodina měsíčně. Systémy totiž fungují zcela automaticky. V případě problémů buď závadu rovnou vyřeší, nebo zašlou pracovníkovi notifikaci. Enviromentální čidla jsou navíc takřka bezúdržbová a když se funkčnost chytrých řešení vyladí na míru firmě, může správce budovy řešit důležitější věci – například další rozvoj firmy.

TIP na závěr: Přečtěte si rozhovor s Facility & Property Managerem Vítem Kiderym. Dozvíte se v něm, jak funguje chytrá budova i jakým směrem se bude dál vyvíjet zázemí společnosti Vodafone.