Chytrá budova není revoluce, ale evoluce

Jak podle Vás vypadá opravdu chytrá budova?

Myslí na své obyvatele. Přirozeně kopíruje jejich život a usnadňuje každodenní činnosti. Zároveň ale musí být efektivní z finančního hlediska. Zajišťovat větší úsporu provozních nákladů a mít menší dopad na životní prostředí. Je proto důležité, aby lidé pracovali s myšlenkou chytré budovy už v jejím návrhu. Nejmodernější technologie totiž nejsou samospásné, je potřeba je kombinovat s vhodnými stavebními materiály a dalšími prvky well-being oblasti.

Takže chytré technologie netvoří podstatu chytré budovy?

Určitě jsou její důležitou součástí. Měly by se ale zavádět po důkladné analýze a nadále testovat. Není také nutné využívat všechny high-tech inovace na maximum. Například neustále se hýbající žaluzie mohou být optimální z hlediska tepelné a světelné regulace, pro zaměstnance jsou ale jejich ustavičné pohyby rušivé. Musíte tak najít kompromis mezi tím, co je efektivní z hlediska úspor a zároveň komfortní pro lidi.

Když mluvíte o žaluziích – ty mohou využít i firmy ve starých zástavbách, že?

Ano. Mnoho budov můžete v chytré proměnit. Vzduchotechnika, osvětlení – to jsou řešení, která mohou firmy využívat i ve stávajících sídlech. U systémů venkovních rolet je také zajímavá jejich hlavní funkce. Většina lidí si myslí, že korigují především světlo, ale důležitější je jejich funkce teplotního štítu. Budova díky nim šetří energii a drží teplo, případně chlad, uvnitř objektu.

Jak dlouho trvá přetvoření „hloupé“ budovy v chytrou, případně výstavba nového objektu?

To je velmi individuální – záleží na velikosti firmy, požadavcích na úpravy a technologie, místě působiště a mnoha dalších faktorech. Chytrou budovu bychom ale neměli brát jako stav, ke kterému jednou dospějeme. Je to spíše proces. Evoluce, ne revoluce. Budova navíc nikdy není chytrá hned od začátku. Až podle toho, jak v ní lidé začnou žít, se upravuje její fungování.

Takže sídlo ve Stodůlkách je stále ve fázi vývoje?

Určitě. Otevřeli jsme ho v lednu 2015 a rok nám trvalo, než jsme vše vyladili. To je ale naprosto běžná situace. Firma si potřebuje zažít zimní a letní sezónu, aby přizpůsobila provozu například topení. Po uvedení do chodu také přichází spousta dalších návrhů, jak vše ještě vylepšit.

Předpokládám, že úspory jsou jedním z hlavních důvodů, proč se firmy o chytrá řešení zajímají čím dál více…

Rozhodně, mohou tak výrazně ušetřit na provozních nákladech. My jsme je skokově snížili po přestěhování. Klesají nám ale i nadále. Neustále například snižujeme energetickou náročnost budovy. Meziročně se nám to daří o 5–7 %.

To je pěkné číslo. Čím jste toho konkrétně docílili?

To je poměrně těžké přesně určit. Naše budova je živý organismus, který se neustále vyvíjí. Nikdy jsme nezměnili pouze jednu věc, abychom mohli třeba za rok prohlásit, že za nižšími náklady stojí právě tato změna. Úsporu u nás způsobuje souhra různých úprav a inovací.

Můžete některou z nich uvést?

Rozhodli jsme se třeba, že na toaletách nahradíme papírové ručníky fukary. Takovou změnou jsme neušetřili hned miliony. Návratnost investice do nového typu sušení je ale už do dvou let. Když se pak podobné drobnosti nasčítají, vyjde vám ve výsledku zajímavá částka.

Slyšela jsem, že s efektivnějším využíváním pracovních prostor vám pomáhá tzv. režim Flexi Office.

Ano. Ve Vodafonu máme 1 000 stolů na 1 250 lidí. Ani generální ředitel u nás nemá pevné pracovní místo, ale dělí se o něj s ostatními. V praxi to funguje tak, že lidé pracují tam, kde je jim to nejpříjemnější a kde zrovna sedí ti, se kterými na aktuálních projektech spolupracují. U pracovního stolu, v sedacím vaku na chodbě nebo třeba v naší kavárně.

Proč jste se pro takový způsob úpravy pracovních míst rozhodli?

Zanalyzovali jsme potřeby zaměstnanců, zohlednili množství dovolených, home officů, služebních cest a dalších proměnných, které způsobují fyzickou nepřítomnost na pracovišti. Na základě toho jsme pak zoptimalizovali pracovní prostor. Často totiž firmy nevyužívají své budovy naplno. Mají pocit nedostatku místa, a přitom polovina kanceláří zeje v pátek prázdnotou.

Co vám to přineslo? A nestěžují si někteří lidé na to, že nemají svůj vlastní pracovní stůl?

Setkali jsme se jen s minimem výhrad. Většina zaměstnanců naopak oceňuje volnost, flexibilitu a je ráda, že může pracovat tam, kde se cítí příjemně. Díky úspoře místa mohly vzniknout také velké relaxační zóny, neformální prostory nebo třeba tělocvična.

A přínos z hlediska firmy?

Pokud se na to podíváme optikou energie, optimalizací pracovních míst jsme snížili výdaje za elektřinu. Díky datům, která máme o vytíženosti jednotlivých částí budovy, se navíc můžeme lépe rozhodovat a upravovat pracoviště do budoucna.

Myslíte rozmístění zaměstnanců po budově v případě změn organizační struktury?

Ano. Když za mnou dříve přišli dva manažeři, že potřebují více prostoru, musel jsem jim zkrátka věřit a hledat novou kancelář. Což se navíc nepodaří vždy hned. Teď ale průběžně sledujeme obsazenost a flexibilně vše upravujeme dle potřeby. Zjistili jsme například, že lidé v týmech dvou manažerů, kteří řešili problém s nedostatkem místa, čerpali home office ve stejný den. Stačilo tak upravit dobu práce z domova a bylo po problému.

Na co byste se chtěli ve Vodafonu z hlediska správy budovy a internetu věcí zaměřit v budoucnu?

Plánujeme teď hned několik projektů. Uvedli jsme do provozu například digitální recepční, kterou ještě vylepšujeme, a snažíme se zajistit, aby bezpečnostní služba řešila skutečnou podstatu svojí práce, ne třeba vydávání klíčů. To je ostatně to nejdůležitější, k čemu neustále směřujeme – aby lidé netrávili třeba 30 % pracovní doby administrativou a obsluhou nějakých systémů, ale mohli se soustředit na to, co je skutečně důležité.

Kromě toho chystáte i nějaké další změny?

Řešíme také digitalizaci poštovní podatelny a chytré parkování. Už dnes mají všechna naše parkovací místa senzory, díky kterým lidé v aplikaci vidí, kolik je jich volných, a mohou si stání snadno zarezervovat. Do čeho se ale pouštíme nově, je využití elektromobilů. I tím chceme přispět ke snižování uhlíkové stopy, což je jeden z našich dlouhodobých cílů.

Myslíte si, že váš vozový park bude v budoucnu fungovat pouze na elektrický pohon?

Časem možná. Všechny inovace ale nejprve testujeme v malém měřítku. Do roka si tak plánujeme pořídit pouze pár elektromobilů. Když se osvědčí, rozšíříme jejich počet a budeme pokračovat v rozvoji nabíjecích stanic, smart parkingu a dalších souvisejících služeb.

Vít Kidery zodpovídá za správu budovy. Ve Vodafonu se stará o hladký chod firemního života a zajišťuje strategický rozvoj jednotlivých řešení. Zavádí do fungování budovy nové technologie a hledá rovnováhu mezi inovacemi, energetickou efektivitou a spokojeností zaměstnanců.